Dnešní ,,přední" synagoga na Tichém náměstí byla postavena v letech 1639-42. Dobová zpráva říká, že v roce 1757 musela být o patro snížena, neboť budova tehdy převyšovala okolní domy a slavnostní osvětlení interiéru bylo zdálky viditelné, což vadilo pohledu ze zámku manželce majitele panství Emanuela Filiberta - hraběte z Valdštejna, Marii Anně, rozené kněžně z Lichnštejna.

Starý templ byl opravován po požárech v letech 1759 a 1821 a důkladněji renovován 1856-7, kdy snad obdržel dnešní výraz daný především gotizujícími okny a lomenými oblouky. Poté byla synagoga upravována ještě v letech 1880 a 1922. Za války byla nacisty poškozena, neboť sloužila jako skladiště. V roce 1952 byla prodána církvi československé husitské, která ji v letech 1953-4 stavebně adaptovala pro bohoslužebné účely. Přední synagoga měla v podstatě tradiční hmotu prosté, volně stojící jednopatrové budovy obdélníkového půdorysu s valbovou střechou. Vnitřní dispozice templu byla ovlivněna křesťanskými chrámy - vstup byl na západní straně z malé předsíně, na východní stěně sálu byla umístěna schránka na tóru, vyvýšené řečniště se nacházelo na malé plošině u svatostánku v půlkruhovém zábradlí. Při tradičních židovských bohoslužbách se muži modlí odděleně od žen. Dřevěné lavice pro muže byly v řadách podél delších stran, přičemž byly rozmístěny i pod galerií. Vnějším schodištěm byla v patře přístupná galerie pro ženy s balkonem spočívajícím na dvou masivních sloupech. Hlavní sál byl zaklenut neckovou klenbou, prosvětlen na třech stranách vždy po dvou vysokých oknech.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.trebic.cz