|
Lidový oděv Luhačovického Zálesí [ Lidové oblečení - kroj ]Lidový oděv na Luhačovickém Zálesí náležel v minulosti k horskému typu a využíval podomácku zpracované materiály jako sukno, konopné a lněné plátno. Postupně přejímal kupované materiály a nové, nížinné prvky. Vynikající úroveň má zdejší výšivka, uplatňující se nejen při výzdobě lidového kroje, ale i na vzácných a starobylých obřadních plachtách. Vyšívačské umění prošlo složitým vývojem od jednoduché stylizace funkčních spojovacích stehů k výtvarně i technicky náročným kompozicím. Součástí ženského svátečního kroje byl také modrotisk, produkovaný v místních i vzdálenějších dílnách. Modrotiskové přední sukně - fěrtochy, byly v polovině devatenáctého století alternativou k barevným tiskům na bílém plátěném podkladě. V tomto období se skladba ženského tradičního oděvu ustálila na těsném rubáči s oplečím, na kterém se nosily rukávce starého typu, s úzkým stojatým límečkem a příramky zdobenými smetanovou výšivkou, na rukávech s barevně vyšitým volánem. Sukně ("leknica" z bílého plátna, modročerná nebo potištěná barvířská) byla hustě vrapena do pevného pásku, dlouhá do poloviny lýtek. Přes rukávce nosily ženy soukennou vestu "kordulu" s kulatým výstřihem. Součástí tradičního oděvu byly původně bleděmodré nebo později bílé pletené punčochy a soukenné červené boty "střívě" s dřevěnými podpatky, které později nahradily černé holínky. Na hlavě nosily ženy červené tištěné šátky s různými úvazy. Tradiční podobu svátečního mužského lidového oděvu v polovině devatenáctého století představují bleděmodré soukenné šňůrované nohavice, plátěná košile příramkového střihu a s rovnými rukávy, vyšívaná na stojatém límečku a náramenících výřezovou výšivkou smetanové nebo zlatavé barvy, a soukenná vesta (bruclek) světle modré nebo vínově červené barvy. Klobouk se v tomto období ustálil ve tvaru "brúsku" - s rovným kulatým dnem a úzkou rovnou krempou. Součástí svátečního mužského kroje byla župica - soukenný kabát bleděmodré barvy zvláštního střihu a kožené holínkové boty, opatřené podkovovitými podpatky z kujného železa a modrými ozdobnými střapci. Pracovní mužský oděv se skládal z širokých konopných plátěných kalhot a nezdobené lněné košile. Patřil k němu široký kožený pás s několika přezkami a vnitřní kapsou, zpevňující při těžké práci pas a bedra. Nošení krojů zaniklo ve většině obcí na Zálesí na přelomu 19. a 20. století. B.P., 2004 Literatura: Václavík, Antonín: Luhačovské Zálesí. Praha 1930. Černík, Josef: Záleské písně z okolí Luhačovic. Praha 1957. Jelínková, Zdeňka: Záleské tance I. Tance točivé. Brno 1977. Ostrava 1980. Pajer, Jiří: Záleský zpěvník. Březůvky 1990. Zpracovala: Blanka Petráková Muzeum luhačovického Zálesí, t. 577132883 e-mail: muzeum.luhacovice@seznam.cz www.malezalesi.avonet.cz www.muzeum.zlin.cz
Z TISKOVÝCH ZPRÁV A ČLÁNKŮ
AKTUALIZACE: Luděk Šorm (FOLKLOR.CZ) org. 24, 04.08.2007 v 06:18 hodin Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Březen-na pec si vlezem. Březen-za kamna vlezem. Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé. V březnu vítr břízy fouká. V březnu vítr, v dubnu déšť-pak jistě úrodný rok jest. Březnové slunce má krátké ruce. Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát. Studený marec, mokrý máj-bude humno jako ráj. Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl. Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.
|
|
29.3.2001: Pražští zastupitelé schválili odprodej 78 procent akcií První městské banky České pojišťovně. 29.3.2001: Senát zamítl návrh ODS a ČSSD na změnu ústavy, který měl omezit pravomoce prezidenta a posílit roli stran při formování vlády.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|